Novela Zákona o obchodních korporacích přináší změny, které se týkají prakticky všech právnických osob. Jak ovlivní život podnikatelů a jak se na změny připravit? Problematiku rozebrala Klára Biskupová a Václav Havlík v následujícím článku a podcastu Právní echo.
Několik let po nabytí účinnosti čeká zákon o obchodních korporacích rozsáhlá novelizace. Novinky v zákoně mají přinést především vyjasnění aplikačních problémů, snížení regulace obchodních korporací a usnadnění jejich procesů. Důležité změny se konkrétně týkají například koncepce fungování monistické struktury a.s., regulatorní zátěže podnikatelů nebo transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev.
Zákon dne 29. 1. 2020 podepsal prezident, účinnost novely byla odložena na 1. 1. 2021. Zaváděné změny vyžadují úpravy zakladatelských právních jednání obchodních korporací. Ty budou povinny je nové úpravě přizpůsobit a doručit je do sbírky listin nejpozději do 1. 1. 2022. V případě, že tak neučiní ve lhůtě a ani na následnou výzvu soudu, může dojít až k jejich zrušení.
1. Změna koncepce fungování monistické struktury a.s. [1]
V současnosti je v ČR koncepce fungování monistické struktury akciových společností problematická, jelikož se jedná spíše o hybridní formu než o tradiční monistickou strukturu. V tradiční monistické struktuře je jediným obligatorně zřizovaným orgánem tzv. správní orgán, který kombinuje prvky výkonné a kontrolní působnosti. V monistické struktuře v ČR však musí být v současnosti obligatorně zřízena správní rada jako správní orgán (určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon) a statutární ředitel jako orgán statutární a výkonný (má na starosti věci obchodního vedení). Dosavadní nastavení českého systému bylo oproti jiným zákonným úpravám ojedinělé.
V reakci na tento stav se tak ruší obligatorní orgán statutárního ředitele. Správní rada tak bude nově vedle valné hromady jediným dalším obligatorně zřizovaným orgánem, a bude odpovědná za obchodní vedení společnosti i za dozor nad činností společnosti. Z hlediska zákona do sebe tedy dosavadního statutárního ředitele pohlcuje. Nic však v praxi nebrání vytváření dalších, neformálních orgánů, které zákon nepředpokládá.
Pro výkon působnosti správní rady bude platit, že se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy. Ohledně pokynů do obchodního vedení budou platit dosavadní pravidla, tedy že člen správní rady bude moci požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení, který ho však nebude zbavovat povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.
Správní rada akciové společnosti by měla mít podle novely tři členy, neurčí-li stanovy vyšší počet. Pro akciové společnosti s jediným akcionářem je stanovena výjimka, kdy je připuštěna i jednočlenná správní rada.[2]
2. Zvýšení transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností
Novela počítá s tím, že právnická osoba, která je členem voleného orgánu kapitálové společnosti, za sebe musí zmocnit jedinou konkrétní fyzickou osobu, která ji bude zastupovat[3]. Nově nebude postačovat, že tato osoba je jednatelem právnické osoby, která má být jmenována. Novela počítá s tímto stanovením zástupce jako s nutnou podmínkou k zápisu právnické osoby jakožto člena do voleného orgánu.
K nedodržení této povinnosti se vážou přísné sankce – pokud do tří měsíců od vzniku funkce ve voleném orgánu nebude zástupce zmocněn a nebude zapsán do obchodního rejstříku, funkce ze zákona zanikne[4].
Dále se také stanovuje, že zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace nahradí způsobenou újmu obchodní korporaci společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje[5]. Tímto zde dochází k propojení koncepce souběžné odpovědnosti fyzických a právnických osob tak, jak ji pojímá trestní právo.
Důvodem této úpravy je, že v praxi vznikaly netransparentní řetězovité struktury právnických osob, ve kterých nebylo možné jednoznačně identifikovat odpovědné fyzické osoby.
3. Zjednodušení zakládání společností
Základní kapitál s.r.o. do 20 tis. Kč se nebude muset splácet na zvláštní účet v bance.[6] Postačí splacení jiným způsobem, např. v hotovosti správci vkladu, kterým může být notář nebo i jeden ze zakladatelů. O splacení vkladu správce pouze vydá potvrzení, které bude podkladem pro zápis společnosti do obchodního rejstříku.
Český právní řád tímto transponuje evropskou legislativu[7], která zavádí pro členské státy jednotná pravidla pro vytváření společností online, online zápis poboček do rejstříku a online ukládání listin a údajů. Zjednodušení se tedy dočkáme v celé Unii.
Součástí této novely zatím nebylo (ale má být v nejbližší době transponováno) zavedení alternativní možnosti založit společnost plně online (tzn. vyloučení nutné osobní přítomnosti zakladatelů u notáře; online sepsání zakladatelských dokumentů, splacení základního kapitálu, vyřízení podnikatelského oprávnění). Směrnice také stanovuje časové limity, podle který má procedura založení společnosti trvat nejvýše 5 dnů, pokud je zakladatelem fyzická osoba, která využívá připravené vzory, v ostatních případech nejvýše 10 dnů. Transpozicí této směrnice má také dojít k propojení českého obchodního rejstříku s ostatními evropskými rejstříky. Má se tak stát prostřednictvím BRIS – Business Registers Interconnection System.
4. Vypuštění údajů ze zakladatelského jednání
Novela zjednodušuje vypuštění údajů, které musí být součástí zakladatelského právního jednání při založení společnosti, když stanoví, že vypuštění těchto údajů se nepovažuje za změnu společenské smlouvy či stanov (takové údaje jsou např. určení ceny nepeněžitých vkladů, přibližná výše nákladů na založení společnosti, určení členů orgánů společnosti a správce vkladů[8]). Novela dále připouští, aby stanovy svěřily rozhodnutí o vypuštění těchto údajů ze společenské smlouvy do působnosti statutárního orgánu[9].
Dosud panovaly výkladové nejasnosti, zda se jedná o změnu či ne, od čehož se odvíjela otázka způsobu přijetí takové změny a bylo třeba vypuštění provádět notářským zápisem.
5. Faktický výkon funkce člena voleného orgánu
Pravidla o zákazu konkurence, péče řádného hospodáře a střetu zájmů a jejich následcích se použijí na osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu i když jím fakticky není[10]. V tomto případě se jedná o uzákonění výkladu Nejvyššího soudu, který toto dovodil při svém rozhodování[11].
V praxi se jedná o situace, kdy např. odvolaný jednatel dále vystupuje „jménem společnosti“ nebo naopak v případě osoby, která do své funkce ještě zvolena nebyla. Dále se může obecně jednat o osobu, v souladu s jejímiž příkazy či instrukcemi jsou členové řídících orgánů společnosti navyklí jednat[12].
6. Smlouva o výkonu funkce člena voleného orgánu
Mění se důsledky, které nastanou při neschválení smlouvy nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. V současnosti se zákon o důsledcích přímo nezmiňuje a dovozuje se jen její relativní neplatnost, která ovšem musí být namítnuta do doby jejího vyslovení soudem zůstává smlouva v platnosti.
Novela proto výslovně stanovuje, že bez schválení nejvyššího orgánu nenabývá smlouva o výkonu funkce účinnosti. Jakmile je smlouva o výkonu funkce schválena, stává se účinnou ke dni jejího uzavření, nebo ke dni vzniku funkce člena voleného orgánu, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Pravidlo je dispozitivní.
7. Pravidla rozdělení zisku
Obecná pravidla[13] se mají vztahovat nejen na podíl na zisku, ale i na podíl na jiných vlastních zdrojích. Výslovně bude stanoveno, že na základě účetní závěrky lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Toto pravidlo již dříve dovodil Nejvyšší soud[14].
Na společnost budou kladeny vyšší nároky, co se týče prověřování, zda vyplacení zisku a jiných vlastních zdrojů nemůže být v rozporu s jakýmkoliv zákonem[15] (dosud měly ověřovat soulad pouze se ZOK).
8. Rozhodování per rollam
Zákon dosud vyžadoval pouze, aby při hlasování per rollam o věci, o které by jinak bylo třeba vyhotovovat veřejnou listinu, byla vyjádření hlasujících opatřena podpisy s úředním ověřením.[16] Vzhledem k tomu, že tento postup není v souladu s evropskými předpisy, dochází ke změně v tom smyslu, že formu veřejné listiny musí mít návrh rozhodnutí per rollam a společníkům se rozesílá její kopie. Vyjádření hlasujícího musí mít nadále ověřený podpis.
V praxi tedy bude přijetí rozhodnutí, které vyžaduje notářský zápis vyžadovat dvoufázový postup přijetí. V první fázi bude vyhotoven notářský zápis o návrhu rozhodnutí per rollam, jehož kopie bude rozeslána hlasujícím a ti se k navrženému rozhodnutí vyjádří s ověřenými podpisy. V druhé fázi předloží osoba, která návrh společníkům rozeslala, notáři potřebné listiny a jiné podklady, aby mohl v dalším notářském zápisu ověřit přijetí rozhodnutí.
9. Neaktivní společnosti
Novela se snaží řešit problematiku ekonomicky neaktivních společností, existujících jen formálně a dle Ministerstva spravedlnosti jsou tak zneužitelné k podvodnému jednání, při kterém vystupují jako „bílí koně“.
Pokud společnost dvě po sobě jdoucí účetní období nezaloží do sbírky listin účetní uzávěrku a neučiní tak ani po vyzvání rejstříkovým soudem, a zároveň nebude možné ji kontaktovat, soud přistoupí k zahájení řízení o zrušení obchodní společnosti bez likvidace[17].
10. Zákaz konkurence
Zákaz konkurence[18] nebude tak rigidní. Skrz společenskou smlouvu se bude možné libovolně odchýlit od zákonné úpravy. Povinnosti péče řádného hospodáře, pravidla o střetu zájmů a zásada loajality dotčena nebudou.
11. Plánované změny, které nebyly přijaty
Novela měla zavést důležité změny ve fungování osobních společností, které ale neprošly legislativním procesem.
Novela měla zavést institut dovolání se neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu osobní společnosti, který měl být podobný jako u ostatních obchodních korporací. Dále bylo zamýšleno umožnit převádět podíly ve veřejné obchodní společnosti bez nutnosti změny stanov[19]. Ty se měly změnit v důsledku převodu podílu, ke kterému je potřeba souhlas všech společníků. Nakonec měl být také v úpravě komanditní společnosti zrušen institut komanditní sumy[20]. Ani jedna z těchto změn však není součástí finálního textu novely.
[1] § 116 ZOK ve znění dle návrhu zákona č. 33/2020 Sb., Sněmovní tisk 207
[2] § 129 ZOK ve znění dle návrhu zákona č. 33/2020 Sb., Sněmovní tisk 207
[3] § 199, § 451, § 459, § 710 ZOK
[4] § 104 a nově vložený § 105a zák. č. 304/2013 Sb., Zákon o veřejných rejstřících („ZVR“)
[5] Dosavadní § 175 odst. 3 resp. § 419 odst. 2 ZOK
[6] § 34 odst. 1 ZOK
[7] 29 Cdo 4284/2007 a 27 Cdo 3885/2017-138
[8] § 34 odst. 3 ZOK
[9] § 62 ZOK
[10] Rozhodnutí č. 29 Cdo 4095/2016 ze dne 29. 3. 2017
[11] Tzv. stínový vedoucí – pojem anglického práva v této souvislosti reflektovaný v české judikatuře
[12] 146 odst. 2 resp. § 250 odst. 3 ZOK
[13] § 146 odst. 3 resp. § 250 odst. 4 ZOK
[14] § 23 ZOK
[15] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151
[16] § 46 odst. 3 ZOK
[17] § 46 odst. 8 ZOK
[18] § 46 odst. 4 ZOK
[19] § 456 zák. č. 90/2012 Sb., zákon o obchodník korporacích („ZOK“)
[20] § 457 ZOK