Publikace

Převod závodu: Lze předem určit den převodu závodu?

V praxi se delší dobu diskutoval problém, kdy dochází k účinkům převodu závodu. Okamžik účinnosti převodu závodu je důležitý nejenom v souvislosti se změnou osoby vlastníka předmětů tvořících závod, ale je určující i pro změnu dalších právních vztahů, např. pro převod zaměstnanců na nabyvatele závodu. Často je proto klíčové den převodu závodu nejenom znát, ale být schopen jej předem určit.

Odborná veřejnost se přiklonila k tomu, že účinek převodu závodu nastává okamžikem zveřejnění dokladu o převodu závodu ve sbírce listin vedené pro kupujícího. Toto zveřejnění provádí rejstříkový soud dálkovým zpřístupněním obchodního rejstříku prostřednictvím adresy www.justice.cz. O zveřejnění žádá kupující neformálním podáním, ke kterému přiloží kopii dokladu o převodu závodu. V tomto podání lze soud požádat, aby soud založil a zveřejnil doklad o převodu závodu v určitý den. Opakovaně se však stává, že soudní úředníci tento pokyn nerespektují. K založení a zveřejnění dokladu o převodu závodu tak dochází zcela náhodně, podle toho, kdy se k založení soudní úředník dostane. Že je tato praxe nežádoucí, není nutné komentovat.

Od účinnosti právní úpravy přímých zápisů do obchodního rejstříku však našim klientům radíme, aby smlouvu o převodu závodu sepsali ve formě notářského zápisu. Příslušný notář pak bude moci doklad o převodu závodu do sbírky listin založit sám, a to v den, který klient požaduje. Ke zveřejnění dokladu o převodu závodu pak dochází okamžitě, bez nutnosti spoléhat se na rejstříkový soud. Opět se tedy prokázalo, že kde je vůle, tam je cesta!

Neoprávněná a nepovolená stavba – v čem je rozdíl?

Neoprávněná stavba z hlediska občanského práva

Jedním ze základních principů, na kterých stojí úprava občanského zákoníku je římskoprávní zásada superficies solo cedit (česky povrch ustupuje půdě). V reálné praxi to znamená, že pokud máte na svém pozemku postavenou trvalou stavbu, není tato stavba samostatnou nemovitou věcí, ale stává se součástí Vašeho pozemku. Stejné pravidlo se uplatní i pro stavbu, která je postavená na pozemku neoprávněně, tedy aniž by stavebník byl zároveň vlastníkem pozemku, na němž se rozhodl stavět nebo měl jiný titul k výstavbě. Jako příklad neoprávněné stavby může sloužit situace, kdy je postavena stavba na pozemku, jenž stavebník „nabyl“ na základě smlouvy o koupi pozemku, která se však nakonec ukázala být neplatnou.

Výše uvedené může vyvolat otázku, zda má stavebník právo na náhradu, když postavil dům, který nakonec není v jeho vlastnictví. Právo na náhradu účelně vynaložených nákladů bude mít jen tehdy, jednal-li v tzv. dobré víře, tedy že byl přesvědčen o tom, že staví oprávněně. V opačném případě ponese sám veškeré náklady na zřízení a případně i na odstranění stavby, jestliže se vlastník pozemku bude u soudu domáhat odstranění takové stavby.

Nepovolená stavba z hlediska stavebního zákona

Nepovolená stavba je stavba, která byla zřízena v rozporu se stavebně právními předpisy. Nejčastěji se jedná o stavby provedené bez příslušných povolení, nepovolené změny staveb provedené před jejich dokončením nebo např. stavby dočasné, u nichž uplynula stanovená doba jejich trvání. Nepovolené stavby se lidově označují za tzv. „černé stavby“ a k jejich řešení jsou povolány stavební úřady.

Pokud stavební úřad zjistí existenci „černé stavby“, je povinen zahájit řízení o jejím odstranění. Co v takovém případě můžete jako vlastník této stavby dělat? Řešením je podání žádosti o dodatečné povolení stavby, na základě které stavební úřad dosavadní řízení o odstranění stavby přeruší a namísto něj povede řízení o jejím dodatečném povolení. Vlastník „černé stavby“ nemá být nijak zvýhodněn oproti standardnímu stavebníkovi, bude proto povinen doložit mnoho podkladů a prokázat, že stavba splňuje zákonné požadavky. Pomyslným právním oříškem jsou především provedené stavby, pro které bylo stavební povolení následně zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu. V takovém případě je nutné vést tzv. opakované stavební řízení, jehož výsledkem může být povolení stavby nebo v opačném případě přímé nařízení jejího odstranění, aniž by bylo nutné vést další řízení o odstranění.

Pokud Vy sami zjistíte, že Váš soused staví „černou stavbu“ která Vás obtěžuje, můžete se obrátit na stavební úřad, jenž je povinen se Vaším oznámením zabývat. Pokud tak neučiní, zanedbal svou zákonnou povinnost a Vy máte po 30 dnech právo kontaktovat jeho nadřízený správní orgán, aby učinil opatření proti nečinnosti. Setkali jsme se ovšem i se situacemi, kdy stavební úřad řízení o odstranění černé stavby formálně zahájil, nicméně poskytoval vlastníkovi „černé stavby“ úlevy spočívající v následné vlastní neaktivitě, v důsledku čehož byla „černá stavba“ realizována až do konečné podoby. Je nám známa i situace, kdy stavební úřad opakovaně prodlužoval lhůtu k předložení podkladů pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, čímž poskytoval vlastníkovi možnost „černou stavbu“ nadále neoprávněně užívat k rušivé a neoprávněné výrobní činnosti, to vše při ukládání nepřiměřeně nízkých sankcí.

Výše uvedené situace jsou poměrně náročné jak po stránce právní, tak časové. Nicméně i ony mají řešení. V případě, že jste se v některé z nich octli, jsme připraveni poskytnout řešení šité na míru právě Vám.

 

Nový zákon o přestupcích

NOVÝ ZÁKON O PŘESTUPCÍCH

V roce 1990 vstoupil v platnost a účinnost zákon o přestupcích, který správním orgánům sloužil po více než čtvrt století. Za svůj pomyslný život prošel poměrně dynamickým vývojem, jelikož byl cca 88krát změněn. První pokusy o nový ucelenější zákon byly učiněny již v roce 2002, avšak úspěchu doznaly až v roce 2016, kdy byl přijat zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabude účinnosti 1.7.2017.

Nový přestupkový zákon si klade za cíl poskytnout komplexní právní úpravu, která přinese do oblasti správního trestání mnohé nové a dosud neznámé prvky.

Odpovědnost právnických osob

Nový přestupkový zákon zavádí odpovědnost právnické osoby za přestupek. Dosud se přestupku mohla dopustit pouze fyzická osoba, což způsobovalo mnohé obtíže. Právnická osoba od léta 2017 může být shledána vinnou za přestupek, který spáchá např. její statutární či jiný orgán nebo zaměstnanec. Odpovědnosti se zprostí pouze tehdy, pokud prokáže, že vynaložila veškeré, které bylo možné požadovat, aby přestupku zabránila. Za přestupek může být právnické osobě uložen vedle dosavadních druhů trestů rovněž nově zařazený trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku ve veřejném sdělovacím prostředku a vyvěšením na úřední desce správního orgánu.

Polehčující a přitěžující okolnosti

Zákon připouští, aby bylo při rozhodování o správním trestu přihlédnuto k polehčujícím příp. přitěžujícím okolnostem. Pokud bude například přestupce spolupracovat se správním orgánem při objasňování přestupku, může dostat mírnější trest. V neprospěch pachatele však například bude, pokud jde o recidivistu.

Pokus přestupku

Nově se v určitých případech bude stíhat rovněž pokusu přestupku, a to stejně jako když by byl přestupek dokonán. Pokud však pachatel od dokonání upustí dobrovolně a odstraní veškerá vzniklá nebezpečí, která způsobil, za pokus přestupku odpovědný nebude.